Velikost šokovala sibiřské město Verchojansk
Pokud si na Googlu vyhledáte "Verchojansk", brzy se vám podaří získat základní informace o tomto málo známém městě. Především se ukazuje, že jde o velmi malou osadu. Má pouze 1 311 obyvatel. Dále se dozvídáme, že je součástí Ruska a že se nachází na Sibiři, pod polárním kruhem, což je kruh o šířce 66° 33′ 45,9 severně od rovníku.
Polární kruh tedy označuje hranici oblasti, která je na zeměpisných mapách velmi "vysoko" a pravděpodobně velmi chladná. Tuto dedukci umocňuje rychlé procházení obrázků na Googlu: vidíme hlavně zasněženou krajinu, děti zahalené až po nos a spoustu ledu. Na vlajce bývalé kozácké osady se dokonce objevuje stylizovaná sněhová vločka.
Naneštěstí je možné, že se spolu se sněhovou vločkou budou muset na symbolu sibiřského města brzy objevit i sluneční brýle. A nejde o náhodu, ale o dramatický důsledek klimatických změn.
Rekordní teploty na Sibiři a pod polárním kruhem: co se děje
Výrazné teploty zaznamenaly družice Copernicus Sentinel-3A a Sentinel-3B 20. června 2021, kdy právě začínalo letní období. Verchojansk je hraničním případem, ale ve skutečnosti program sledování teploty Copernicus konstatuje, že na celé Sibiři se klima otepluje v důsledku přetrvávajících vln veder a relativních teplot na povrchu země výrazně nad 35 stupňů Celsia. Ve Verchojansku byla naměřena rekordní teplota 48 stupňů Celsia.
Arktická oblast se otepluje rychleji než mnohé jiné a důvodem je klimatická krize. Podle vědců se oblasti, které byly kdysi velmi chladné a téměř neobyvatelné, řítí k úplně jiné ekologické rovnováze, kterou vyvolává zvyšující se teplota.
Co je to povrchová teplota a proč by se neměla brát "doslova"
Nejen na okraj je třeba zdůraznit, že povrchová teplota není totéž co teplota, kterou zažívají lidé pohybující se po souši. Ve skutečnosti může existovat rozdíl mezi povrchovou teplotou a tzv. přízemní teplotou vzduchu. Ta je standardní metodou měření a používají ji například teploměry na našich balkonech a aplikace v našich chytrých telefonech.
Rekordní povrchové teploty jsou však stále varovným signálem a známkou toho, že klima v arktických zeměpisných šířkách už není takové, jaké bylo před několika lety.
Když už jsme u teplot, tak právě proto vlhkost zhoršuje už tak neúnosné klimatické podmínky způsobené horkem. Když už jsme u klimatu, jsou tu i tací, kteří přišli s řešením pro chladnější města, které je jistě neobvyklé.
Giuseppe Giordano