Jev, kterému se říká "sedání", by mohl zničit stavby na povrchu: Mexico City se pomalu a jistě propadá.
Mexico City je se svými 8,6 miliony obyvatel 21. nejlidnatějším městem na světě.
Způsob, jakým se tato dvě čísla spojují, již dává tušit tragédii, která se pomalu odehrává: během příštího století a půl se části mexického hlavního města propadnou až o 19 metrů, což ještě zvýrazní nepravidelnou strukturu, která je již nyní vidět shora, jako by domy a silnice byly postaveny na vlnách.
Proč a co znamená, že se Mexico City potápí
Studie Mexické národní autonomní univerzity pomáhá převést do čísel nepřehlédnutelný pohyb směrem dolů, který se odehrává přímo pod nohama Mexičanů. Bylo spočítáno, že půda v některých čtvrtích se každý rok přiblíží o 50 cm ke středu Země, zatímco některé oblasti těsně za hranicemi megalopole se v příštích 150 letech propadnou o více než 30 metrů.
Důvod tohoto jevu má kořeny v koloniální historii Mexico City, protože starobylé aztécké hlavní město Tenochtitlan bylo postaveno na ostrově uprostřed jezera. S příchodem Španělů a vyvražděním původních obyvatel byly vody všude kolem odvodněny, aby se město mohlo rozšířit.
Odvodnění znamenalo, že pod ulicemi, náměstími a budovami nového Tenochtitlánu zůstala vrstva hliněných usazenin, kterou si můžeme představit jako hromadu neuspořádaných desek, jež propouštěly množství vody prostorem mezi povrchy.
Časem však Mexičané začali čerpat vodu z podloží jako z vodonosné vrstvy, což vyvolalo vedlejší efekt: desky ve výše uvedené metafoře se seřadily jako naskládané do stojanu na nádobí, zhutnily sedimentární vrstvu a způsobily jev zvaný "propadání".
Proč by nás mělo klesání terénu v Mexico City znepokojovat
Skutečnost, že v některých částech města je pohyb výraznější, jen zvyšuje nebezpečnost tohoto jevu: "Rozdílná rychlost klesání ohrožuje umělé stavby, které jsou vystaveny různým stupňům napětí," vysvětlil geofyzik Enrique Cabral-Cano, jeden z výzkumníků, kteří vyvolali poplach. V dlouhodobém horizontu je proto možné, že se tunely metra, kanalizace a silnice budou kvůli rostoucímu sklonu hroutit. Ohrožena však nejsou jen veřejná zařízení, ale i soukromé domy, kterých je v Mexico City pojištěno jen velmi málo.
Naneštěstí, jak sami vědci přiznávají, propadání půdy (které není jevem omezeným na hlavní město Mexika) nelze zvrátit: čerpání vody tam, kde byla vytěžena, přináší příliš málo, a neexistuje ani žádná záruka, že zastavení čerpání tohoto vzácného podzemního zdroje zastaví vznik stále se prohlubujících depresí.
Možná technologie přijde s řešením v příštích několika letech, ale mezitím již existují úžasné inovace pro získávání (pitné) vody. Navíc propadání půdy není samozřejmě jediným problémem této středoamerické země, jak nám Netflix připomíná tímto seriálem, který pravděpodobně znáte.
Giuseppe Giordano