Init

V operačních systémech založených na Unixu nebo Linuxu je init, zkratka pro inicializaci, prvním procesem během bootování počítačového systému, který běží až do vypnutí systému. Init je proces démona prováděný jádrem a je posledním krokem spouštěcí sekvence jádra. Jeho hlavní rolí je vytvářet procesy ze skriptu uloženého v souboru / etc / inittab. Rovněž řídí nezávislé procesy vyžadované jakýmkoli konkrétním systémem.

Jednoduše řečeno, úkolem init je zajistit, aby vše fungovalo tak, jak by mělo být, jakmile je jádro plně spuštěno. V podstatě vytváří a provozuje celý uživatelský prostor.

Po načtení souboru / etc / inittab určuje init, jak má být nastaven systém v každé úrovni běhu, stejně jako nastavená výchozí úroveň běhu. Runlevel je softwarová konfigurace, která umožňuje existenci pouze vybrané skupiny procesů. Tyto procesy jsou definovány v souboru / etc / inittab.


Počáteční úrovně běhu

Init může být jedna z osmi úrovní běhu: 0-6, S nebo s, ačkoli úroveň běhu lze v případě potřeby změnit. Stojí za zmínku, že S a s jsou stejné a nejsou určeny k přímému použití, ale pouze pro skripty, které se spouštějí při zadávání úrovně runlevel 1.

Funkce úrovní běhu jsou následující:

  • 0: Zastaví systém
  • 1: Nastaví systém do režimu jednoho uživatele
  • 2: Získá režim více uživatelů bez připojení k síti
  • 3: Získá víceuživatelský režim se sítí
  • 4: Nepoužívá
  • 5: Získá víceuživatelský přístup k síti a X oknům
  • 6: Restartuje systém

Po vyvolání init jako posledního kroku spouštěcí sekvence jádra se hledá soubor / etc / inittab, aby se zjistilo, zda je přítomen záznam typu initdefault, který určuje počáteční úroveň běhu systému. Pokud není k dispozici, je nutné zadat úroveň běhu na konzole systému.

Ve výchozím nastavení se většina systémů se systémem Linux spouští na úroveň běhu 3 nebo 5. Po nastavení výchozí úrovně běhu spustí program init všechny procesy na pozadí. Init musí spustit všechny potřebné démony, procesy na pozadí a požadované služby, jako je spuštění bootovací obrazovky, různých částí síťového zásobníku a hardwaru v počítači.

Mac také používal termín init před System 7 k označení systémových rozšíření.